ROMANOVSKÁ A., TICHÝ P., HRUBÝ M. - BYLO TO PRÁVĚ (2020)

Bylo to právě / It Was Right At

1. Bylo to právě počátkem zimy...

2. Koncert pro koto a malý orchestr I

3. Hraju tuhle skladbu, co hrajeme

4. Krátká

5. Nic si neříct

6. Doby

7. Číslo 9

8. Alžbětina píseň

9. ... když napadl první sníh

Anna Romanovská housle, koto, Petr Tichý kontrabas, Michal Hrubý klarinet, basklarinet, flétna

The album Bylo to právě is a project of the Czech trio consisting of Anna Romanovská, Petr Tichý and Michal Hrubý, who within their free improvisation performance combine a various blend of inspirational sources, using a Japanese string instrument koto, elements of jazz and folk music.

Kouzlo okamžiku, vliv prostředí, momentální rozpoložení, erudice i fantasie hudebníků. Na společnou kompozici v reálném čase, či chcete-li volnou improvizaci, má vliv celá řada faktorů. Nahrávka alba Bylo to právě vznikla v působivém prostřední staroměstského Colloredo-Mansfeldského paláce, který ve své době navštěvovali například W. A. Mozart či Giacomo Casanova. V sále nejen s výbornou akustikou, ale silnými géniem loci. Obojí bylo pro hudebníky velkou inspirací.

Mottem nahrávky se stala pouhá tři slova: Nic si neříct. Vyjadřují totiž velmi přesně podstatu či základní princip společné tvorby Anny Romanovské, Petra Tichého a Michala Hrubého. V prostoru, kde neexistuje notový materiál, dohoda tempa, tóniny či způsobu artikulace, zůstávají tři interpreti se svým vnitřním světem, hudbou a inspirací v naprosté svobodě, která by "přetvořena do slov, popírala sama sebe".

Každý z hudebníků má rozdílný hudební background. Odlišné kořeny mají i hudební nástroje, na které hrají. Anna Romanovská má klasické hudební vzdělání a silný vliv na ni jistě má soudobá hudba, v jejímž teritoriu se převážně pohybuje. Japonská třináctistrunná citera zvaná koto, na níž Anna hraje, přináší do celkového zvuku orientální nádech. Petr Tichý získal základy studiem jazzového kontrabasu na Konzervatoři Jaroslava Ježka a jazzovém oddělení pražské HAMU, ale svým multižánrovým přístupem k hudbě přiznává i kořeny v lidové hudbě a folku. Michal Hrubý svým punkově folklorním náhledem, rozšířeným nevšedními znalostmi rozličných hudebních epoch a stylů, kongeniálně doplňuje celek o nezbytný prvek nečekaného.

(Hevhetia 2020)