A Portrait of Clavichord / J.Tůma clavichord Johann Christoph Georg Schiedmayer, 1787

CD1

1.-3. Christoph Graupner (1683–1760) - Ouverture – Chaconne – Entrada (from Suite in C)

4.-11. Johann Sebastian Bach (1685–1750) - French Suite No. 6, E major, BWV 817

12.-13. Carl Philipp Emanuel Bach (1714–1788) - Rondo II, C minor, Wq 59/5, Fantasia I, F major, Wq 59/4

14.-17. Josef Antonín Štěpán (1726–1797) - Sonata E flat major

CD2

1. Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) - Twelve Variations on "Ah, vous dirai-je, Maman" K. 265/300e

2.-13. Herbert Howells (1892–1983) - Lambert’s Clavichord (Twelve Pieces for Clavichord Op. 41)

14. Johann Sebastian Bach (1685–1750) - Chaconne D minor (from BWV 1004 transcribed by Jaroslav Tůma)

JAROSLAV TŮMA clavichord Johann Christoph Georg Schiedmayer, 1787 - restored by Martin Kather, 2018

Johann Christoph Georg Schiedmayer built the instrument used for this recording in 1787 in Neustadt an der Aisch (Germany). It has a five-octave range from FF to f''', and it uses an unfretted rather than a fretted design. It dates from the era of the greatest flourishing of clavichord production, and it represents a late stage in the several centuries of the instrument’s development. It has been restored several times. There is documentation of restoration work done by the company Neupert and by František Vyhnálek in the village Hovorčovice near Prague in 1993. The instrument underwent major restoration in 2017/18 in Martina Kather’s workshop in Hamburg. Remarkably, Schiedmayer’s soundboards use almost no ribs – just one large rib parallel to the bridge to support the soundboard. This is quite surprising and unusual in comparison with the instruments of other clavichord builders of the time such as Horn, Friderici, or Hoffmann, who routinely fitted their instruments with fifteen or more ribs. Two other preserved J. C. G. Schiedmayer clavichords, one at a museum in Boston and the other owned by the Schiedmayer family, also lack ribs. Later, the Schiedmayer company devoted itself to the mass production of pianos and harmoniums, and today it is one of the world’s major producers of celestas.

Nástroj, na kterém byla pořízena tato nahrávka, vyrobil Johann Christoph Georg Schiedmayer roku 1787 v německém městě Neustadt an der Aisch. Má rozsah pět oktáv - od FF do f3, je volný, nikoli vázaný. Pochází z doby největšího rozkvětu stavby klavichordů a představuje tak pozdní etapu několikasetletého vývoje klavichordu. V minulosti byl vícekrát restaurován. Doložené je restaurování firmou Neupert, poté v roce 1993 Františkem Vyhnálkem v Hovorčovicích u Prahy. Zásadním počinem bylo v letech 2017 až 2018 restaurování v dílně Martina Kathera v Hamburku. Rezonanční desky stavitelů Schiedmayerů se kupodivu obejdou téměř bez žeber. Pouze jedno velké, umístěné paralelně s kobylkou, podepírá rezonanční desku. Při srovnání s nástroji dalších stavitelů té doby, jako byli Horn, Friderici nebo Hoffmann, kteří běžně opatřovali své nástroje i patnácti a více žebry, je něco takového zcela překvapivé a výjimečné. Další dva dochované klavichordy od J. C. G. Schiedmayera, jeden z nich se nalézá v muzeu v Bostonu a druhý je majetkem rodiny Scheidmayerů, jsou také bez žeber. Později se firma Schiedmayer věnovala sériové výrobě klavírů, dále harmonií, v současné době je významným světovým dodavatelem celest.

(Arta 2019)