Živá píseň Strážnice - Mezinárodní folklórní festival v letech 2000-2014 (2CD)

CDI: Festivalová mozaika

1. Festivalová znělka a úvodní slovo Karla Pavlištíka

2. Cimbálová muzika Strážničan

3. Malá česká muzika Jiřího Pospíšila

4. Gajdošská muzika Josefa Černíka

5. Soubor Gusle, Srbsko

6. Cimbálová muzika Burčáci

7. Sboreček žen z Lipova

8. Gajdošská muzika Vladimíra Zogaty

9. Domažlická dudácká muzika

10. Cimbálová muzika Kašava

11. Soubor Vehbi Dincerler fen Lisesi, Turecko

12. Cimbálová muzika Hlubina

13. Lidová muzika z Třemošné

14. Ženy z Terchové

15. Soubor řecké obce Evros z Javorníka

16. Cimbálová muzika Valašský vojvoda z Kozlovic

17. Varmužova cimbálová muzika a sbor Amatores Musicae Antiquae

18. Sbor Zëri i Bilbilit ze Sarandä, Albánie

19. Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky

20. Beata Bocek

21. Ľudová hudba Miloša Bobáňa

22. Hanácká muzika Klas z Kralic na Hané

23. Smyčcové kvarteto Jiřího Pospíchala a Horňácká muzika Petra Mičky

24. Cimbálová muzika Danaj

Celkový čas 1:05:07

CDII: Osobnosti

1. Jaroslav Kovářík a Vojenský umělecký soubor Ondráš

2. Zdeněk Kašpar a Cimbálová muzika Jasénka

3. Václav Harnoš a Cimbálová muzika Danaj

4. Antonín Konrády a Konrádyho dudácká muzika z Domažlic

5. Milan Križo a Ľudová hudba Marcela Berkyho z Hrochoti

6. Lubomír Málek a Cimbálová muzika Olšava

7. Jiří Petrů

8. Klára Blažková a BROLN

9. Dušan Holý a Jan Rokyta st.

10. Vlasta Grycová a muzika Anny Přikrylové s cimbalistou Jiřím Petrů

11. František Okénka a Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče

12. Helena Zahradníková a Roman Bienik

13. Luboš Holý a Cimbálová muzika Technik

14. Jarmila Šuláková a Cimbálová muzika Technik

15. Jan Karpiel s goralskou muzikou ze Zakopaného

16. Jan Gajda ml. a Magdalena Múčková

17. Václav Švík a Plzeňský orchestr lidových nástrojů

18. Marian Friedl

19. Jana Otáhalová a BROLN

Celkový čas 1:02:33

Významné jubileum Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice se stalo inspirací pro nový ediční počin, který vzdává poctu festivalu, účinkujícím zpěvákům a muzikantům. V neposlední řadě i významnému partnerovi, který provází strážnické slavnosti (původní označení festivalu v poválečných letech) nepřetržitě od jejich prvního ročníku v roce 1946 – Českému (dříve Československému) rozhlasu. Kromě vysílání pořadů z festivalového dění vytvořil rozhlas svými záznamy fundamentální zvukovou paměť festivalu, z níž také nový hudební nosič bohatě čerpá. Již samotný titul vypovídá o tom, že se vydavatel Národní ústav lidové kultury ve Strážnici přihlásil k významnému historickému edičnímu počinu – monumentálnímu trojalbovému kompletu Živá píseň, který pro Supraphon připravil v roce 1975 dlouholetý rozhlasový redaktor Jaromír Nečas, věrný souputník „Strážnice“ a doyen programové rady festivalu.

Jak přenést do pouhého zvukového záznamu to pestré, těžko uchopitelné a spontánní dění na všech pódiích a také mimo pódia, ty pověstné Nečasovy písničky v trávě? Úkol vpravdě sysifovský – rovnice, která nemá jasné řešení, ale přesto je žádoucí se o ně pokusit. Posluchač hudební konzervy je ochucen o celou paletu vjemů a pocitů, které v souhře s improvizovaným a spontánním projevem vytvářejí atmosféru plnou života. Kdy platí, že „cimbál rozladěný žárem slunce nemůže zastínit hodnotu cimbalisty“.

Autoři a editoři zvukového nosiče se rozhodli koncipovat dva zvukové disky tak, aby na tom prvním vynikla pestrost festivalového dění v jeho regionální a hudební různorodosti, rozmanitosti scén a v náznaku vykreslené účinkování národnostních menšin i zahraničních souborů. Druhý zvukový nosič je pak zaměřen na významné osobnosti, které se objevily na festivalu v minulých patnácti letech a z nichž některé nás bohužel v té době opustily (ze zesnulých jmenujme například primáše Zdenka Kašpara, zpěváka Jaroslava Kováříka, cimbalistu a redaktora Jana Rokytu st., zpěváka Luboše Holého). Dále jsou zastoupeni Dušan Holý, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová, Milan Križo, Jan Karpiel, Antonín Konrády, Václav Harnoš a mnozí další. Doufáme, že se podařilo alespoň zčásti evokovat tu mimořádnou atmosféru strážnických slavností, kdy – slovy legendárního primáše a bývalého ředitele Ústavu lidového umění Slávka Volavého – jednou za rok, ve Strážnici a nikde jinde na světě, trvá jeden den čtyřicet osm hodin.

(Czech Radio)