Rejšek R. (b.1959) Pašije podle Jana, Křížová cesta / A.Strejček, Pražští pěvci, P.Šmolík

Radek Rejšek (b.1959) - Pašije podle Jana

Alfred Strejček (umělecký přednes)

Pražští pěvci, Stanislav Mistr (sbormistr / chorus master)

Radek Rejšek - Křížová cesta

Pavel Šmolík (varhany / organ)

Cyklus čtrnácti drobných varhanních preludií Křížová cesta vznikl zcela spontánně. Stěžejní inspirací byly obdobně koncipované chorálové předehry německých barokních mistrů vytvořené na protestantské písně tehdy běžně provozované při bohoslužbách. Stejně tak jsem já volil písně z Jednotného kancionálu veden úmyslem vytvořit podobné „chorálové předehry“ využitelné samostatně jak při liturgii, tak i k autonomnímu poslechu v celku (cyklu). Této myšlence odpovídá i charakter jednotlivých předeher, z nichž každá je reflexí obsahu daného přiřazeného zastavení Křížové cesty a textu písně zároveň. Tvorbě Pašijí podle Jana předcházela výzva svatohorského regenschoriho Pavla Šmolíka. Pašije měly být prováděny na Velký pátek, tedy bez instrumentálního doprovodu. Pro mě toto bylo výzvou naprosto zásadní, protože od samého počátku jsem si byl vědom složitostí a záludností tohoto úkolu. První problém přináší samotný rozsah textu Pašijí, které by po pečlivém zhudebnění každého verše nejspíš narostly do rozměrů nepřijatelných pro praktické využití při velkopáteční liturgii. To mě již od samého začátku vedlo k jednoznačnému rozhodnutí využít pro vybrané plochy recitaci, aby se tak „urychlilo“ plynutí děje. Dalším pro mě nelehkým úkolem byla volba tónového materiálu a takové kompoziční techniky, aby provedení bylo dostupné i menším sborům nemajícím profesionální ambice. Rozhodl jsem se tedy pro tradiční sedmitónovou („bílou“ či „otevřenou“) diatoniku oproštěnou od veškerých mimotonálních harmonických funkcí a alterací – v partituře se nenachází jediná posuvka – ale s možností pracovat se starými „církevními“ stupnicemi (mody). Naproti tomu jsem se však nevyhýbal zvukomalebným efektům v podobě diatonických clusterů apod. Trochu jsem také upravil „role“ jednotlivých hlasů a postav. Ježíš není ztvárněn tradičním basem, ale tenorem – mě samotného překvapila emotivní působivost této volby – role evangelisty je přebírána střídavě více hlasy a citově vypjatou plochu „Ženo, to je tvůj syn“ jsem rozepsal do vícehlasu. Volba tenoru pro roli Ježíše však byla původně čistě pragmatická – byla zamýšlena pro P. Stanislava Přibyla, který disponuje tenorem, nakonec se jí však ujal Mikoláš Troup. Nemožnost využití instrumentální složky mě pak vedla k myšlence uplatnění vokalíz (zpěv na neutrální slabiku či brumendo) pro podkres vypjatých momentů. Radek Rejšek

(Arta Records 2020)