Tůma F.I. (1704-1774) Requiem, Miserere / Czech Ensemble Baroque / R.Válek

František Ignác Antonín Tůma (1704-1774) - Missa della morte in c (1742). Miserere in c

Markéta Böhmová, Romana Kružíková - soprano, Monika Jägerová, Lucie Karafiátová Netušilová - alto, Jakub Kubín - tenor, Jiří M. Procházka - bass

Czech Ensemble Baroque, conductor Roman Válek

František Ignác Antonín Tůma was one of the Czech composers to have considerably influenced 18th-century European music. Along with J. D. Zelenka and G T. Muffat, he has been named among the finest pupils of Johann Joseph Fux, and, just like Zelenka, he rubbed shoulders with the political and social elite of his time. He was highly esteemed in Vienna, with his sacred music even serving as a model for younger composers, including Joseph Haydn and W. A. Mozart. A dexterous theorbist and gambist, at the age of 19 Tůma most likely participated in the celebrations marking the coronation in Prague of Emperor Charles VI in 1723. Nineteen years later, in 1742, Tůma's Requiem in c accompanied the soul mass for the self-same monarch on the occasion of the transfer of his remains to the sarcophagus in the Capuchin Crypt in Vienna. At the time, Tůma worked as Kapellmeister of the music ensemble set up by Charles's widow, Empress Elisabeth Christine. The Requiem in D minor, whose instrumentation was commensurate to the significance of the event (the orchestra was enhanced by a cornett, two trombones, a bassoon and two natural trumpets), was again heard at the funeral of Elisabeth Christine herself, in 1750. Tůma enjoyed great respect on the part of Empress Maria Theresa, who probably personally commissioned from him the Miserere in c. It comes as no surprise that following four acclaimed recordings of F. X. Richter's works Czech Ensemble Baroque have focused on Tůma. His music definitely deserves our attention. A requiem for an Emperor - a breath of new life to an Imperial Kapellmeister.

František Ignác Antonín Tůma byl jedním z českých hudebníků, kteří výrazně ovlivnili evropskou hudbu 18. století. Společně se Zelenkou a Muffatem bývá jmenován mezi nejvýznamnějšími žáky Johanna Josepha Fuxe a stejně jako Zelenka se pohyboval v nejvyšších patrech politického a společenského života své doby. Ve Vídni se těšil velikému respektu a jeho chrámová díla představovala vzor i pro mladší skladatele včetně Haydna či Mozarta. Devatenáctiletý Tůma se roku 1723 coby teorbista a gambista patrně účastnil pražské korunovace císaře Karla VI. O devatenáct let později, roku 1742, doprovodil Tůma svým Requiem in c zádušní mši za téhož císaře při příležitosti přenesení jeho ostatků do kapucínské hrobky ve Vídni. V té době byl kapelníkem ve službách císařovny Alžběty Kristýny, vdovy po Karlu VI. Zmíněná kompozice, jejíž obsazení velikostí odpovídalo významu události (orchestr byl doplněn o cink, dva pozouny, fagot a dvě clariny), znovu zazněla při pohřbu samotné Alžběty Kristýny roku 1750. Tůma se těšil nemalé přízni i u císařovny Marie Terezie a je možné, že Miserere in c vzniklo na její osobní objednávku. Není divu, že po čtyřech úspěšných nahrávkách z díla F. X. Richtera teď soubor Czech Ensemble Baroque zaměřil pozornost k Tůmovi. Jeho dílo si rozhodně zaslouží našeho sluchu. Requiem za císaře - nový život císařskému kapelníkovi.

(Supraphon 2021)