PROGRES No.2 - TULÁK PO HVĚZDÁCH (2018)

1. Výš - Prolog 03:40

2. Rudá zloba 01:57

3. Můra 04:02

4. Bezpráví 04:13

5. V lisu 04:15

6. Cesta ven 04:02

7. Malá smrt 04:26

8. Poznám tě 03:03

9. Moře 04:03

10. Paní Óm 03:54

11. Tvůj kód 05:02

12. Vracím se k Tobě 04:11

13. Arunga 02:37

14. Igar 02:41

15. Selpa 02:11

16. Planý žvást 03:03

17. Blues 03:23

Legendy progresivního rocku kapela PROGRES 2 mají po 30 letech nové album a to na motivy knihy Jacka Londona. Základem pro novou koncepční desku se stal slavný román Tulák po hvězdách. Novinka přichází v době oslav padesáti let od založení The Progress Organization – přímého předchůdce současných PROGRES 2. Kapela nahrávala v lety osvědčené sestavě: Pavel Váně, Roman Dragoun, Zdeněk Kluka, Miloš Morávek a Pavel Pelc. Aby nebylo těch kulatých výročí málo, je potřeba upozornit, že právě uplynulo 40 let od premiéry pionýrského počinu, kterým byla v roce 1978 první československá audiovizuální rocková opera Dialog s vesmírem. Zakládající člen a kytarista Pavel Váně přiznává, že správná chvíle musela uzrát: „Na natáčení nového alba nebyla dlouho ta správná nálada. Diskutovali jsme nad řadou nápadů a dokonce i téma „Tuláka po hvězdách“ jsem nabídnul už asi před dvanácti lety. Teď po letech jsme se k tomu vrátili, ale trochu v jiné podobě a v kapele to zarezonovalo“. Jedna věc byla ale od začátku jistá, a to že slavnou knihu Jacka Londona z roku 1915 zpracují jako tematický celek: „My se v těch větších plochách cítíme dobře a předpokládáme, že to potěší i naše fanoušky.“

Nahrávalo se ve studiu Davida Kollera, kde vypomohlo i několik zajímavých hostů, například Dorota Barová, spoluzakládající člen kapely Emannuel Sideridis a další. Přesto však základem zůstala sestava Pavel Váně, Roman Dragoun, Zdeněk Kluka, Miloš Morávek a Pavel Pelc. Do studia pánové už přišli se zpracovanými tématy. Pavel Váně popisuje, jak k celému tématu přistupovali: „Napsal jsem krátký syžet, všichni jsme si pak rozebrali témata, která nás oslovila. Na základě toho už jsme všichni skládali hudbu s konkrétní představou příběhu. Pak naši hudbu na vybraná témata otextoval Martin Kudlička. Na hotovou textovou předlohu jsme na závěr složili ještě tři písně na texty Ivana Petlana.“ Výsledná nahrávka navazuje na předchozí alba kapely. Hudebně se brousí „progresácký“ styl, který osciluje na hraně progresivního rocku s mnoha hardrockovými motivy. Kapelu tohle ale při nahrávání vůbec nezajímalo. „Řekl bych, že tohle už dnes vůbec neřešíme, jaký styl máme hrát. Snažili jsme se prostě dělat dobrou muziku. Tak, jak to dnes cítíme a nejlíp, jak to umíme“. A to je pro fanoušky této legendy ta nejlepší zpráva.

(Indies Scope 2018)