Plzeňáci hrají a zpívají k devadesátinám Zdeňka Bláhy
1. Chodský tanec 2:13
2. Dudácká 3:24
3. Koupil sedlák 1:19
4. Tanec 2:53
5. Dudácké concertino, 1. věta 3:51
6. Báby a dědci 4:15
7. Je-li pak to pravda 4:22
8. Já sem forman 1:45
9. Dudácké rondo 4:56
10. Přeškoda nastokrát 2:38
11. Chodské kolečko pod Vavřencem 2:39
12. Och ty lásko 4:59
13. Šumavský tanec 2:46
14. Pršívalo, jen se lilo 1:47
15. Kanafaska 3:28
16. Já ty volky nepoženu 2:13
17. Na bolevský návsi 2:59
18. Baborcká Němkyně 2:07
19. Daleko, široko 2:45
20. Hraj, dudáčku 6:07
21. Kylisaři za vodou 2:35
22. Bolevskej pan farář 3:13
23. Bláhový den 4:19
celkový čas: 74:51
Zdeněk Bláha se narodil 27. 12. 1929 v rodině živnostníka, výborného muzikanta, sbormistra hornobřízského mužského sboru a kapelníka venkovského „štrajchu“. Múzické rodinné prostředí předurčilo jeho další lidské a umělecké směřování. Základy hry na housle si osvojil v plzeňské Hudební škole B. Smetany, postupně přidal kytaru a kontrabas, vedl mládežnický pěvecký sbor. V letech 1943–1947 studoval na obchodní škole v Plzni a v rámci tzv. totálního nasazení pracoval ve Škodových závodech. Po válce byl krátce zaměstnán jako pokladník Hospodářského družstva v Plasích. V průběhu vojenské služby založil a vedl armádní umělecký souboru Plamen. Nástrojem, který neodmyslitelně patří k muzikantské legendě jménem Zdeněk Bláha, jsou dudy. Původně autodidakt svoji hru zdokonaloval jednak osobním kontaktem s mnoha lidovými muzikanty, zejména Františkem Bíbou z Dolní Bělé a Bohumilem Krausem z Domažlic, jednak soustavným studiem v oddělení lidových nástrojů pražské konzervatoře (v letech 1960-1964) pod vedením Alberta Peka. V téže době soukromě studoval harmonii a instrumentaci u Zdeňka Lukáše. Svoji hudební kompetenci a zejména dudáckou virtuozitu později bohatě využil v nahrávkách úprav lidových písní i skladeb artificiální a experimentální elektroakustické hudby.
(Český rozhlas 2020)
| Property | Value |
| format | CD audio |
