Historické varhany křižovnických kostelů / Historic Organs of the Knights of the Cross

Praha, Starck 1702 – kostel sv. Františka / St. Franziskuskirche / St. Francis‘s Church

1. Georg Muffat (1653–1704) - Toccata duodecima et ultima 7:46

2.-6. Josef Seger (1716–1782) - Toccaty a fugy 10:08

Český Krumlov, Christeindl-Wollers 1682 – kostel Božího Těla / Fronleichnamstiftskirche / The Church of Corpus Christi

7. Georg Muffat (1653–1704) - Toccata decima 6:15

8. Jakub Janšta (1979) - Improvizace – Partita 6:32

Wien, anonym 1739 – Karlskirche / kostel sv. Karla / St. Charles‘s Church

9.-10. Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813) - Fuga C dur, F dur 5:02

11. Jakub Janšta (1979) - Improvizace – Physharmonica 1:24

12. Jan Křtitel Kuchař (1751–1829) - Fantasie d moll 7:42

Karlovy Vary, Zaus 1899 – kostel sv. Máří Magdalény / St. Maria-Magdalena-Kirche / St. Mary Magdalene‘s Church

13.-14. Johannes Brahms (1833–1897) - Es ist ein Ros‘ entsprungen, Herzlich tut mich erfreuen 5:55

Chlum Sv. Maří (Maria-Kulm), Zaus 1895 – poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie / Wallfahrtskirche Mariä-Himmelfahrt / The Pilgrimage Church of the Assumption of the Virgin Mary

15.-21. Adolf Hesse (1809–1863) - Einleitung, Thema und Variationen in A dur, op. 47 10:04

Tachov, Rieger 1929 – kostel Nanebevzetí Panny Marie / Mariä-Himmelfahrt-Kirche / The Church of the Assumption of the Virgin Mary

22.-24. Max Reger (1873–1916) - Fantasie und Fuge d moll, op. 135b 16:17

total time 77:06

Jakub Janšta, varhany / Orgel / organ

For this recording, organs were selected from churches historically connected with the Order of the Knights of the Cross with the Red Star, representing some of the most valuable and stylistically diverse examples of Central European organ building. The concept of the album is built on the idea of presenting the richness and variety of this tradition through instruments of different periods, regions, and tonal aesthetics. Each organ offers an authentic sound world appropriate to the music of its time, allowing the performer to work with the original colours, dynamics, and character for which these works were conceived.

The Starck organ of 1702 in the Church of St. Francis in Prague represents the high craftsmanship of the late Baroque and, with its clear and articulate sound, is ideally suited to the music of Georg Muffat and Josef Seger. The earlier Baroque instrument by Christeindl–Wollers in Český Krumlov (1682) provides a contrasting, more intimate tonal palette, well suited both to toccata-style virtuosity and to improvisatory elements.

The anonymous 1739 organ in Vienna’s Karlskirche brings a distinctly Austrian Classical sound culture, offering an authentic setting for the works of Johann Baptist Vanhal and Jan Křtitel Kuchař. The romantic organs by Zaus in Karlovy Vary (1899) and Chlum Sv. Maří (1895) provide the rich colours and wide dynamic range required for the music of Brahms and Hesse. The programme concludes with the monumental Rieger organ in Tachov (1929), an ideal instrument for the late-Romantic grandeur of Max Reger.

The selection of instruments was therefore far from accidental: each represents a specific chapter in the history of organ building and provides a natural acoustic environment for the repertoire performed. The recording thus offers not only a journey through several centuries of organ literature but also a unique sonic portrait of the organ culture associated with the churches of the Knights of the Cross.

Pro tento projekt byly vybrány varhany v kostelech, které jsou historicky spjaty s působením řádu křižovníků s červenou hvězdou a zároveň představují mimořádně cenné doklady vývoje středoevropského varhanářství. Dramaturgie nahrávky stojí na myšlence ukázat bohatství a rozmanitost této tradice prostřednictvím nástrojů různých epoch, regionů i zvukových estetik. Každý z použitých nástrojů nabízí autentické prostředí pro hudbu své doby a umožňuje interpretovi pracovat s původní barevností, dynamikou a charakterem, pro které byla tato hudba komponována.

Barokní varhany Starck z roku 1702 v pražském kostele sv. Františka představují vrcholné řemeslo své doby a svou jasnou, plastickou zvukovou strukturou ideálně odpovídají hudbě Georga Muffata a Josefa Segera. Raně barokní nástroj Christeindl–Wollers v Českém Krumlově (1682) nabízí odlišnou, komornější barevnost, která je vhodná jak pro toccatovou virtuozitu, tak pro improvizační prvky.

Vídeňský anonymní nástroj z roku 1739 v Karlskirche přináší typickou rakouskou klasicistní zvukovou kulturu, která umožňuje autentické provedení skladeb Jana Křtitele Vaňhala a Jana Křtitele Kuchaře. Romantické varhany Zaus v Karlových Varech (1899) a v Chlumu Sv. Maří (1895) pak poskytují bohatou barevnost a širokou dynamickou škálu, nezbytnou pro interpretaci Brahmse a Hesseho. Celou dramaturgii uzavírá mohutný riegrovský nástroj v Tachově (1929), který je ideálním médiem pro pozdně romantickou monumentalitu Maxe Regera.

Výběr nástrojů tak nebyl náhodný: každý z nich reprezentuje specifickou kapitolu varhanního stavitelství a zároveň vytváří přirozený prostor pro hudbu, která na těchto nástrojích ožívá v plné šíři svého stylu a výrazu. Nahrávka tak nabízí nejen průřez několika staletími varhanní literatury, ale také jedinečný zvukový portrét varhanní kultury spojené s křižovnickými kostely.

(Arta Records 2019)