Vzkříšené varhany Královéhradeckého kraje I. / V.Uhlíř organ

Vzkříšené varhany Královéhradeckého kraje I.

1. Hradec Králové – kostel Nanebevzetí Panny Marie (1765 – Josef Sträusel)

Bohuslav Matěj Černohorský (1684–1742) – Toccata C dur 3:00

2. Loučná Hora – kaple sv. Jiří (1857 – Amadeus Hanisch)

Domenico Zipoli (1688–1726) – Verso I–IV a Canzona d moll 5:00

3. Martínkovice – kostel sv. Jiří (1771 – Franz Süssmuth)

Jan Zach (1713–1773) – Preludium a fuga c moll 4:55

4. Rokytnice v Orlických horách – kostel Všech svatých (1894 – Rieger)

Tomaso Albinoni (1671–1751) – Adagio g moll 6:07

5. Broumov – kostel sv. Petra a Pavla (původní jádro – Tobias Meissner, později přestavby)

Johann Sebastian Bach (1685–1750) – Fantasie g moll 5:34

6. Hradec Králové – Kukleny – kostel sv. Anny (1903 – Josef Kobrle)

Bedřich Antonín Wiedermann (1883–1951) – Vánoční elegie 5:45

7. Smiřice – zámecká kaple Zjevení Páně (2009 – Kánský & Brachtl)

John Stanley (1712–1786) – Trumpet Voluntary 3:55

8. Železnice – kostel sv. Jiljí (1898 – Josef Kobrle)

Antonín Dvořák (1841–1904) – Fuga g moll 3:00

9. Jičín – kostel sv. Jakuba (1903 – Em. Š. Petr)

Léon Boëllmann (1862–1897) – Gotická suita (Modlitba k Panně Marii) 4:34

10. Přepychy – kostel sv. Prokopa (1871–1872 – Amadeus Hanisch)

Jan Křtitel Kuchař (1751–1828) – Fantasie g moll 7:06

11. Olešnice v Orlických horách – kostel sv. Marie Magdaleny (1869 – Franz Rieger)

František Xaver Brixi (1732–1771) – Pastorela C dur, Fuga a moll 5:30

12. Žireč – kostel sv. Anny (1829 – Johann Anton Barth)

Václav Uhlíř (*1954) – Variace na duchovní píseň ke sv. Anně 7:36

Václav Uhlíř – varhany / organ, Václav Metoděj Uhlíř – zvonkohra / bells

Varhany královéhradeckého kraje tvoří mimořádně pestrý soubor nástrojů, které zachycují tři století vývoje českého a středoevropského varhanářství. Každý z dvanácti nástrojů zařazených do projektu představuje jinou epochu, jiný estetický ideál i jiný přístup ke stavbě varhan. Společně vytvářejí obraz krajiny, v níž se historické dědictví prolíná s živou hudební tradicí.

V Hradci Králové, v kostele Nanebevzetí Panny Marie, stojí barokní nástroj Josefa Sträusela z roku 1765. Jeho zvuk nese charakteristické rysy pozdního baroka – jasné principály, zpěvné flétny a pevný plénový základ. Podobně cenný je i nástroj Franze Süssmutha z roku 1771 v Martínkovicích, který patří k nejlépe dochovaným slezským varhanám své doby a po restaurování znovu ukazuje původní barokní barevnost.

Romantické období zastupují především nástroje krnovské firmy Rieger. Varhany v Rokytnici v Orlických horách z roku 1894 i menší nástroj v Olešnici z roku 1869 představují typický zvuk pozdního 19. století – měkké rejstříky, zpěvné labialy a plné, široké plénum. Významnou stopu v regionu zanechal také Josef Kobrle, jehož nástroje v Kuklenách (1903) a v Železnici (1898) se vyznačují vyváženou dispozicí a spolehlivou mechanikou. Oba nástroje dodnes slouží liturgii i koncertnímu provozu.

Jičínský kostel sv. Jakuba ukrývá velký dvoumanuálový nástroj Em. Š. Petra z roku 1903. Tento nástroj představuje vrcholnou fázi romantického varhanářství v regionu a svou velikostí i zvukovou koncepcí patří k nejvýznamnějším varhanám východních Čech. V Přepychách stojí nástroj Amadea Hanische z let 1871–1872, který kombinuje kompaktní konstrukci s jasným, průbojným zvukem typickým pro menší venkovské kostely.

Zcela odlišný charakter má moderní nástroj firmy Kánský & Brachtl ve Smiřicích z roku 2009. Tento dvoumanuálový instrument dokládá kontinuitu českého varhanářství a ukazuje, jak současní stavitelé navazují na historické tradice, ale zároveň reagují na potřeby dnešních interpretů. Historickou hodnotu doplňuje nástroj Johanna Antona Bartha z roku 1829 v Žirči, jeden z nejlépe dochovaných raně romantických nástrojů v kraji.

Specifické místo zaujímá Broumov, kde se dochoval nástroj s jádrem patrně od Tobiase Meissnera. Přestože byl v průběhu 19. a 20. století opakovaně přestavován, stále nese stopy starší varhanářské vrstvy a představuje zajímavý příklad dlouhodobého vývoje jednoho nástroje.

Celý soubor varhan tak vytváří jedinečný průřez varhanní kulturou královéhradeckého regionu. Od barokních mistrů přes romantické dílny až po současné stavitele ukazuje, jak bohaté a mnohotvárné je varhanní dědictví východních Čech. Každý nástroj je nejen technickým artefaktem, ale především živým hudebním organismem, který v kontextu svého prostoru znovu ožívá a umožňuje slyšet hudbu v její autentické podobě.