Vzkříšené varhany Královéhradeckého kraje II. / V.Uhlíř organ

Vzkříšené varhany Královéhradeckého kraje II.

1. Třebechovice – kostel sv. Ondřeje (1896 – Emanuel Štěpán Petr)

Nicolas-Jacques Lemmens (1823–1881) – Fanfare 03:41

2. Probluz – kostel Všech svatých (1898 – Josef Kobrle)

Michelangelo Rossi (1602–1656) – Toccata XIV C dur 01:35

3. Božanov – kostel sv. Marie Magdaleny (1776 – Franz Süssmuth)

František Xaver Murschhauser (1663–1730) – Aria 03:41

4. Rychnov nad Kněžnou – kostel Nejsvětější Trojice (1904 – Emanuel Štěpán Petr)

Johann Sebastian Bach (1685–1750) – Preludium a fuga B dur 04:21

5. Hradec Králové – kaple sv. Josefa (1903 – Josef Kobrle)

Johann Sebastian Bach (1685–1750) – Adagio a moll 03:24

6. Vrchlabí – kostel sv. Augustina (1908 – Emanuel Štěpán Petr)

Domenico Zipoli (1688–1726) – All post Comunio 01:55

7. Stěžery – kostel sv. Marka (1903 – Josef Kobrle)

Georg Friedrich Händel (1685–1759) – Koncert B dur (Allegro ma non presto) 03:19

8. Stará Voda – kostel sv. Václava (1894 – Rieger)

Jiří Ignác Linek (1725–1791) – Preambulum C dur 02:58

9. Choteč – kostel sv. Mikuláše (1898 – Josef Kobrle)

Jan Křtitel Kuchař (1751–1828) – Adagio As dur 03:21

10. Deštné v Orlických horách – kostel sv. Marie Magdaleny (1869 – Franz Rieger)

Jan Křtitel Kuchař (1751–1828) – Pastorela in D 02:43

11. Staré Buky – kostel sv. Anny (1903 – Josef Kobrle)

Johann Sebastian Bach (1685–1750) – Herzlich thut mich verlangen 02:31

12. Malá Úpa – kostel sv. Petra a Pavla (1833 – Wilhelm Kunz)

Domenico Zipoli (1688–1726) – Verso I–IV a Canzona in C 05:03

13. Bohuslavice – evangelický kostel (1899 – L. Váša)

Jan Křtitel Kuchař (1751–1828) – Fantazie e moll 03:47

14. Lično – kostel Zvěstování Páně (1879 – Amand Hanisch)

Jan Křtitel Kuchař (1751–1828) – Partita C dur (1. část) 03:51

15. Dobruška – Husův sbor (1904 – Schuster & Sohn Zittau)

Ferenc Liszt (1811–1886) – Consolation Des dur 03:36

16. Stračov – kostel sv. Jakuba (1850 – Ignác Welzel)

Gordon Young (1919–1998) – Prelude in Classic Style 02:25

17. Opočno – kostel Nejsvětější Trojice (rekonstrukce po 2001 – Ivan Červenka, pův. Karel Ryglevič 1931)

František Xaver Thuri (1939–2019) – Hommage a J. K. Kuchař 06:24

18. Hradec Králové – sál Filharmonie (2018 – Robert Ponča Krnov)

Jiří Strejc (1932–2010) – Sonata I (Preludium, Aria, Toccata rumba) 08:08

živý záznam koncertu

Celkový čas 66:53

Václav Uhlíř varhany / organ

Toto album představuje reprezentativní průřez varhanním bohatstvím Královéhradeckého kraje. Osmnáct vybraných nástrojů dokumentuje vývoj českého varhanářství od pozdního baroka až po současnou koncertní tvorbu. Dramaturgie staví na autentickém zvuku jednotlivých varhan a na jejich stylové vhodnosti k zvolenému repertoáru.

Nejstarším nástrojem nahrávky jsou varhany Franze Süssmutha v Božanově (1776), typický příklad pozdně barokní stavby s jasným, artikulačně přesným zvukem. Na opačném konci časové osy stojí moderní koncertní varhany Roberta Ponči ve Filharmonii Hradec Králové (2018), které reprezentují současný český varhanářský vrchol s plnou orchestrální barevností a rozsáhlou rejstříkovou výbavou.

Významnou část nahrávky tvoří nástroje z přelomu 19. a 20. století, zejména práce Emanuela Štěpána Petra a Josefa Kobrleho. Jejich varhany v Třebechovicích, Rychnově nad Kněžnou, Vrchlabí, Stěžerách či Probluzi ukazují charakteristický zvuk české pozdně romantické školy: měkké flétny, zpěvné labialy a uměřené jazýčky, vhodné pro lyrický i kontrapunktický repertoár.

Zastoupeny jsou také nástroje firmy Rieger (Stará Voda, Deštné v Orlických horách) a menší regionální stavitelé jako Wilhelm Kunz (Malá Úpa) či L. Váša (Bohuslavice). Tyto varhany dokládají rozmanitost venkovských nástrojů, jejichž zvuková estetika je často úsporná, ale mimořádně hudebně čitelná.

Zvláštní pozornost zasluhují tři nástroje s komplikovanější historií: Welzelovy varhany ve Stračově (1850), Schuster & Sohn v Dobrušce (1904) a opočenský nástroj, který prošel řadou přestaveb a svou dnešní podobu získal rekonstrukcí Ivana Červenky po roce 2001. Tyto varhany ukazují, jak se jednotlivé nástroje vyvíjely, přizpůsobovaly liturgickým potřebám i dobovým estetickým požadavkům.

Celý soubor tak tvoří ucelený obraz varhanní krajiny regionu: od historických nástrojů s původní dispozicí přes romantické dvoumanuálové varhany až po moderní koncertní instrument. Nahrávka zachycuje jejich autentickou zvukovou podobu a zároveň ukazuje, jak rozdílné varhanní stavby inspirují interpreta k odlišným výrazovým polohám.